Znovu opakujeme, je to ta nejpřirozenější věc, kterou můžete udělat. Pochybujete? Kdyby tomu tak bylo, tak by to přece dělali všichni. Toto životní nastavení bohužel čelí mnoha překážkám, ty formují předsudky. Jen si vezměte dnes už vlastně opovrhující pojem biomatky. Ona biomatka však nemusí být tou, která žije v rozumné míře v souladu s přírodou. Biomatkou lidé označují takovou rodičku, která zahnala souznění s prostředím kolem nás do extrémů, pasovala se do role chytré horákyně, která může vše radit, i nevyžádaně, protože dle sebe ví vše nejlépe. Bio trendy jsou však o něčem jiném. Platí to o kosmetice i potravinách.
Bio kosmetika a potraviny
Rozhodně jsme se nechtěli dotknout maminek, které se snaží žít v souladu s přírodou, aby svému děcku daly to nejlepší. Jen jsme vysvětlili, že v dnešní době má pojem biomatka bohužel pejorativní nádech. Ukázali jsme, co se za tímto označením vnímá. Pojďme ovšem do jiných sfér. Když se řekne bio, spousta lidí za tím vidí jen předražené výrobky, mnozí zpochybňují skutečný zdravý původ oněch výrobků. Je pravda, že formulka bio je kouzelná i snadno zneužitelná. Na obalech produktů můžete vidět označení jako přírodní, bio, organic, natural. Co to znamená? Například v potravinářství jsou regule dané jasněji než třeba v kosmetice. Bio výrobek má jasně daná pravidla. Například vajíčka musí být od slepiček chovaných ve specifickém prostředí, musí se nějak uchovávat apod. U kosmetiky je to složitější. Není jasně dáno, co je skutečně dobré bio. Existuje mnoho institucí, jež mohou udělovat certifikaci bio kvality. Netvrdíme, že to musí být špatně. Daná společnost může skutečně hlídat proces výroby, využití surovin nejen na různé přípravky či jejich obaly. Ale nemáte záruku, co je skutečně nejlepší. Jak se v této problematice tedy vyznat?
Proč je dobré bio?
Abychom neutekli od podstaty titulku, tak si vysvětlíme, proč je dobré bio opravdu dobré pro náš životní styl. Vezměte si to selským rozumem. My lidé, jako i ostatní živočichové, jsme vzešli z přírody. Každý národ nebo etnikum dostal do vínku schopnosti žít v souladu s prostředím, v němž žije. Proto mají lidé blíže u rovníku tmavší kůži, aby odolávali proudu slunečních paprsků. Nezčervenají jako Skandidávci, neohrozí je tolik rakovina kůže. Svým způsobem jsme aklimatizováni i vzhledem k potravinám. Našemu žaludku více svědčí jablka, jahody, hrušky, švestky, exotické ovoce jako manga, banány apod. způsobují lidem v našich končinách více alergií. Všechno má nějaký svůj důvod. Proto bychom měli žít v souladu s přírodou i s pomocí kosmetiky. Pokud se natřete krémem, který je nadopován chemikáliemi, hrozí vám, že se osypete, změní se vlastnosti pokožky, protože to bude příliš velká změna. Máte to jako s léky. Jde o chemické preparáty, které vás možná vyléčí, ale nechají ve vás stopové prvky. Čaj s bylinek vás pročistí, tělo vše zpracuje. Přírodní kosmetika zkrátka souzní s vaší pokožkou nebo vlasy, protože jim nezpůsobí šok. Samozřejmě se může stát, že máte alergii na některé přírodní složky, výjimky existují všude. Přesto je lepší, když prostředky budou vaší pleti konvenovat, než ji násilně měnit. Víte proč? Opět to je jako s léky. Kůže si vytvoří závislost a časem bude účinek přípravku slabý. Takže to bude chtít silnější efekt a tím pádem chemický zásah do vašeho těla bude intenzivnější. To chcete?
Jako poznat dobré přírodní produkty?
Čtěte složení. Krém přírodního původu může také znamenat, že je v něm malé procento přírodních extraktů a zbytek jsou zase chemické sloučeniny. Studujte proto obaly výrobků, hledejte, jestli neobsahují silikony nebo parabeny. Nebo si nechte poradit. Najděte si někoho, kdo má menší krámek nebo manufakturu. Znáte krámek Ekokočka? Paní majitelka si pečlivě vybírá producenty, od nichž vybírá zboží. Malosériová produkce je oproti masové výrobě skvělá v tom, že se tvořitel věnuje každému produktu zvlášť, pracuje s ním s láskou a mazlí se s ním. V továrně, kde každá část výroby má vlastní sekci a za minutu se musí vyprodukovat například 100 kelímků krému, to není moc možné. I když se výrobky plní přírodními složkami. Pokud se do světa vysílají tisíce kusů zboží, musí se udržovat i s využitím chemie, aby zvládly cestu, a musí se snížit potenciální cena produktu, aby byl dostupný konečnému zákazníkovi. Kdyby existovala velká manufaktura, v níž by se každý věnoval výrobě krému jako v té malé dílničce, musela by firma zaměstnávat takové množství lidí, že by výsledná cena kelímku byla v tisících korunách, aby se zaplatily energie, zaměstnanci atd. Jak vidíte, to není zcela možné.
